Návštěva přírodní zahrady v Dolní Lhotě

„Přírodní zahrada“ byl název programu pro naši základní školu, který připravila Kulturní a sportovní komise při OÚ. Akce se konala v pondělí 20. května v dopoledních hodinách, kde se prostřídaly všechny třídy i předškoláci z nultého ročníku – celkem 87 dětí.

Na svou přírodní zahradu nás pozvala paní Irena Mikelová. Po krátkém úvodu, kde jsme se dověděli, jaká kritéria musí taková zahrada splňovat, následovala prohlídka areálu s výkladem, co zde vše roste a žije. Povídali jsme si o stromech, keřích, rostlinách, bylinkách, o zelenině a co všechno dobrého využije maminka v kuchyni (mnozí hned i ochutnali). Řekli jsme si, co není vhodné dávat do kompostu, jak jednoduše připravit pítko pro hmyz a ptáky nebo k čemu je hmyzí hotel, proč vyvěšujeme ptačí budky, co je dobré a co rozhodně nepatří do ptačího krmítka. Dověděli jsme se, co jsou včelky samotářky, zajímali jsme se i o slepice ve výběhu. Pozornosti neušla třeba hromada kamení nebo suchých větví, které slouží jako úkryty pro drobné živočichy. Rostou zde i rostliny, o kterých se říká, že je to plevel, ale i ty do přírodní zahrady také patří. Děti byly zvídavé, bylo plno dotazů a také povídání, co mají doma nebo u babičky.

V další části programu byli žáci rozděleni do skupinek a měli za úkol na určených stanovištích označit v zadaném testu správnou odpověď. Výsledky byly výborné, což potvrzuje to, že děti pozorně poslouchaly výklad a všeho si dobře všímaly.

Následovala přestávka k malému občerstvení – k pití limonáda z květů černého bezu a jablíčka, mrkvička, kedlubny k zakousnutí – všechno to bylo mňam mňam. K nahlédnutí byly přírodovědné publikace a ke zpestření přispěly i omalovánky.

Program pokračoval zastavením pod mohutnou lípou a povídáním o významu tohoto našeho národního stromu a pak na dalších sedmi stanovištích, kde jsme už úkoly plnili společně. Určovali jsme živočichy podle počtu nohou, podle ocasů nebo podle tlapy, poznávali ptáky podle zobáků, hledali v obrázku obrysy živočichů a v jiném zase zvířátka, co se schovala, nebo kdo ze zvířat u nás žije – nežije a řekli si k nim několik zajímavostí.

V závěru paní Irenka ještě dětem ukázala domeček pro ježka a vysvětlila, co všechno udělat, aby se tam ježečkovi líbilo. Domeček jsme ještě ten den umístili na školní zahradě.

Pěkné počasí, příjemné prostředí, šikovné děti, které při odchodu se usmívaly s tím, že se jim program líbil – a že se těší zase na příště!

A i my děkujeme za společné setkání.

Organizátorky akce: Irena Mikelová, Eva Švidrnochová, Věra Lasáková